Dnes je v relativně malé Lotyšské republice 77 měst. V průběhu staletí prošla lotyšská města různými změnami. Některá z nich, jako Straupe, Rauna a Koknese, ztratila svou bývalou slávu a postavení, město Daugavpils změnilo dokonce své místo. Lotyšská města se rozvíjela a rozrůstala kolem obchodních a dopravních cest, v současnosti spíše kolem důležitých průmyslových podniků (Olaine, Aizkraukle). Některá bývalá města pohltili větší a rozšiřující se sousedé, například Gostiņi bylo připojeno k Pļaviņas, Krustpils k městu Jēkabpils, Grīva k Daugavpilsu.
Rozvoj lotyšských měst, stejně jako jinde v severní Evropě, začal v 10. - 12. století. V této době vznikly rozlehlé osady, zejména v důležitých zemědělských a obchodních centrech, nejčastěji poblíž přístavů. Tyto osady jsou považovány za raná lotyšská města, z nichž některá měla rozlohu nad 15 ha (hradiště Daugmale, Jersika a Mežotne). Rozvoj těchto měst přerušil vpád křižáků ve 13. století, následný rozvoj nového politického a sociálního zřízení a zavedení nové kultury.
13. století bylo dobou založení nejstaršího dodnes existujícího města Rigy. Postavení města získalo v roce 1201. Ve středověku byl status města udělen 11 obydleným osadám. 8 z nich bylo členy nejvýznamnějšího obchodního sdružení v severní Evropě - Hansy. V následujících staletích do roku 1918 bylo založeno 24 nových měst. Byla to doba nespočetných válek a střídání moci. Po založení nezávislé Lotyšské republiky se počet měst zdvojnásobil. Postavení města bylo během 20 let uděleno 30 obcím. Za 50 let sovětské anexe byla založena jen 4 nová města. Nicméně po obnovení nezávislosti v roce 1991 byl status města udělen dalším 21 obcím.
Dnes je středem života každého lotyšského města jeho místní samospráva podle zákona o místních samosprávách schváleného v roce 1991. Lotyšská města se podle svého postavení dělí na 7 republikových měst (Riga, Daugavpils, Liepāja, Jelgava, Ventspils, Jūrmala a Rēzekne) a na okresní města.
Obyvatelstvo a hospodářství
Větší část obyvatelstva Lotyšska dnes bydlí ve městech - 1 675 000 obyvatel, tj. přibližně 68%. Velikost lotyšských měst je velmi rozdílná. 21 měst má počet obyvatel nad 10 000, největší z nich jsou Riga (815 800 obyvatel), Daugavpils (117 500) a Liepája (96 270). Nejmenší lotyšská města jsou Durbe (460 obyvatel), Subate (1 019) a Piltene (1 226).
Největší a nejznámější průmyslové podniky, jako akciová společnost Aldaris, Laima a jiné, jsou soustředěny ve městech. Největší lotyšská průmyslová centra jsou Riga, Ventspils a Daugavpils. Lotyšsko má 3 důležité přístavy - Riga, Ventspils a Liepāja. Přes tyto přístavy probíhá nejen lotyšský vývoz a dovoz, ale také velká část rusko-evropského tranzitu.
Kulturní život lotyšských měst
Riga je hlavním městem Lotyšska, které už navštívilo mnoho politiků a panovníků, též mnozí slavní vědci a umělci, jako osvícenský filozof Johann G. Herder a skladatel Richard Wagner. Profesionální divadla jsou dnes v Rize, v Liepāje, ve Valmieře a v Daugavpilsu. Každé okresní město má své muzeum, v Rize jich je více než 50 - Rižské muzeum historie a mořeplavectví, založené v roce 1773, je nejstarší v Pobaltí.
V Rize se pravidelně konají mezinárodní festivaly - filmový festival Arsenāls, festival středověké hudby (též v Bausce) a baletní festival. Lotyšské pěvecké sbory a soubory lidového tance se každý čtvrtý rok zúčastňují svátků písní a tanců a na skandinávských písňových a tanečních festivalech dosáhly vysokého uznání. Jūrmala je proslulým lotyšským rekreačním střediskem, dobře známým jako léčebné lázně, které pomalu znovu nabývají svého bývalého postavení.
Kulturní památky v lotyšských městech
Přestože lotyšská města jsou si architektonicky podobná, každé má svůj vlastní jedinečný půvab. Archeologické památky v některých městech vypovídají o jejich bývalé slávě. Velkolepé a pozoruhodné hradiště najdeme v Limbaži, Alūksne a v Saldusu, v Grobiņi se nachází jedinečný skandinávský hřbitov a hradiště (7. - 8. století). S kamennými zdmi se lotyšská architektura seznámila ve středověku. První zděné stavení v Lotyšsku, postavené v roce 1185, je kostel v Ikšķile, který se na ostrůvku na řece Daugavě zachoval dodnes. Nejdůležitějším prvkem středověkého města byl hrad jeho pána. Mnohá lotyšská středověká města měla kamenné hrady, nicméně jediné zbylé obnovené ukázky se zachovaly v Rize a Jēkabpilsu. Obnova středověkých hradů právě probíhá v Cēsis, Turaidě a v Bausce. Menší ruiny najdeme v Dobele, v Limbaži, ve Valmieře, v Rēzekne a v Ludze.
Nejpozoruhodnější barokní zámek, projektovaný a postavený Rastrellim, se nachází v Jelgavě. Nejméně 200 secesních staveb v Rize má mimořádný význam pro architekturu tohoto století a to je dobrý důvod, proč může být Riga nazývána hlavním městem světové secese.
V lotyšských městech se většinou uchovaly stavby z posledních 100 - 200 let a také kostely, jejichž původ sahá do středověku. Zdobí je díla slavných umělců, například oltářní malba od J. K. Dorna z Královce (namalovaná 1742-1758) v kostele nejsvatější Trojice v Liepāje. Architektura malých lotyšských měst je velmi půvabná, tvoří je jedno- či dvoupatrová stavení, městské centrum a také sovětská sídliště. Více než 20 městských center je chráněno zákonem jako součást lotyšského národního dědictví a historické centrum Rigy bylo v roce 1997 zařazeno do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Riga - hlavní město
Riga, nejstarší město v Lotyšsku, se vyvinulo jako důležité hospodářské, politické a kulturní centrum už ve středověku. Když byla v roce 1918 založena nezávislá Lotyšská republika, Riga se stala jejím hlavním městem. Nyní více než polovina obyvatelstva Lotyšska žije v Rize, ve větších průmyslových oblastech země a kolem ústředních vládních a administrativních center. V Rize je přibližně 50 muzeí - nejstarší a největší jsou Muzeum historie a mořeplavectví, Muzeum přírodních věd, Muzeum dějin Lotyšska, Národní umělecké muzeum a Lotyšské národopisné muzeum v přírodě. V Rize se též nachází Národní opera a nejprofesionálnější lotyšská divadla.
800 let dějin Rigy zanechalo stopy na tváři města, kde středověká obydlí a kostelní věže stojí vedle secesní a eklektické architektury. Rižské parkové bulvární zóny a dřevená stavení v městské části Pārdaugava mají jedinečný šarm. Hodnotu rižského kulturního a historického významu potvrzuje skutečnost, že staré centrum města bylo zaneseno do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Ventspils - přístav na Baltském moři
Ventspils je jedno z nejstarších lotyšských měst, poprvé zmíněné v listinách z roku 1378. Na samotném počátku byl Ventspils stejně jako dnes přístavním městem. Je to jeden z nejdůležitějších lotyšských přístavů, přes který probíhá velká část námořního tranzitu. V roce 1996 Venstpils získal status volného přístavu. V zájmu rozšíření vzdělávacích možností v regionech byla v roce 1997 založena Ventspilská univerzita, která má fakultu ekonomickou, podnikatelského managementu a překladatelství. Staré centrum Ventspilsu se středověkým hradem a romantickými malými městskými staveními bylo v rámci dynamického rozvoje města nedávno zrenovováno.
Alūksne - perla severního Vidzeme
Alūksne je nejvýše položené lotyšské město - přibližně 200 metrů nad mořskou hladinou. Archeologické nálezy v osadách na ostrově Cepurīte na jezeře Alūksne jsou důkazem, že tato oblast byla obydlena už v době kamenné. Poprvé je Alūksne zmíněno v historických listinách z roku 1285, ale postavení města získala až v roce 1920. Latgalská posvátná hora, zříceniny livonského hradu, panské sídlo (1700-1800) a Jaunā pils (Nový zámek) jsou svědectvím jeho staletých dějin. Zahrady zámku Alūksne jsou pozoruhodné svou uměleckou hodnotou a složitými terénními úpravami. Luteránský pastor Ernest Glück, který první přeložil do lotyštiny Bibli, žil a pracoval v Alūksne. Duby, jež tu před 300 lety zasadil nedaleko kostela, stále rostou a v jejich blízkosti se nachází Glückovo muzeum Bible, jediné svého druhu v Evropě.
Sabile - "Švýcarsko" uprostřed Kurzeme
Sabile leží v starobylém údolí řeky Abava. Pro svou malebnost bývá nazýváno kurzemským "Švýcarskem". Skutečnost, že toto údolí je zapsáno do seznamu UNESCO mezi 100 nejunikátnějšími a nejohroženějšími místy na světě svědčí o jeho významu.
Sabile se rozrostlo kolem hradu livonského řádu ve 14. století. Status města získalo až v roce 1917. Vinice, které vznikly v Sabile ve středověku, jsou dnes obnoveny. Místo, kde rostou - Sabiles Vīnakalns, je uvedeno v Guinessově knize rekordů jako nejsevernější vinice na světě (Sabile se nachází na 57. stupni zeměpisné šířky).
Nedaleko Sabile je skanzen Pedvāle, kde jsou moderní umělecké instalace originálně začleněny do krásné přírodní krajiny.
© Text: Andris Šnē
© Lotyšský institut, 2004
Tento informační materiál lze volně kopírovat, šířit a citovat pod podmínkou uvedení Lotyšského institutu jako zdroje.
Lotyšský institut je nezisková organizace (státní společnost s ručením omezeným) určená k šíření znalostí o Lotyšsku v zahraničí; připravuje publikace o rozmanitých aspektech Lotyšska v různých jazycích.