POZADÍ
· Po obnovení nezávislosti Lotyšska v roce 1991 byla lotyština znovu zavedena jako státní jazyk. Od přijetí Zákona o občanství v roce 1994 osoba, který se chce stát naturalizovaným občanem, musí prokázat znalost lotyšského jazyka. Znalost lotyštiny je rovněž nezbytná k zajištění rovných příležitostí na pracovním trhu.
· Do poloviny 90. let existovaly v Lotyšsku dva odlišné školské systémy – ruský a lotyšský – každý s vlastními osnovami. Tento segregovaný systém, zděděný z časů sovětské nadvlády, odrazoval rusky mluvící studenty, aby se učili lotyšský jazyk.
REFORMA ŠKOLSTVÍ 2018
· Dodatek ke Školskému zákonu – zavádí postupný přechod k výuce primárně ve státním jazyce na středních školách do 2021/2022
· Přijata ve třetím čtení 22. března 2018
· Reforma má za cíl sjednotit společnost a rovné příležitostí pro všechny absolventy, aby nikdo nebyl diskriminován
· Hlavním cílem je zajistit, aby všichni absolventi měli stejnou zlatou lotyšského jazyka pro svůj úspěch a konkurenceschopnost na pracovním trhu; či v dalším studiu
· Školy pro menšiny budou pokračovat ve své činnosti a stát je bude podporovat na úrovni základního školství
· Na úrovni středního školství bude stát podporovat výuku v rodném menšinovém jazyce v předmětech, které se vztahují k dějinám a kultuře menšin
ŠKOLSKÝ ZÁKON (1998)
· Školský zákon byl přijat v roce 1998 za účelem ukončení diskriminačních účinků segregovaného školského systému. Zákon byl navržen tak, aby byla rozšířena znalost lotyštiny a přitom bylo zachováno právo navštěvovat školy pro menšiny, na nichž byla nabízena výuka v osmi menšinových jazycích.
· Program zavedení výuky lotyšského jazyka ve školách pro menšiny obsahoval postupné zavádění bilingvních kursů během několika let, rodičům i studentům byl dán dostatek času, aby se na změny mohli připravit. Bilingvní osnovy byly zavedeny na základních školách ve školním roce 2002/2003. Lotyšskojazyčné osnovy budou zavedeny na středních školách v září 2004.
OBSE A RADA EVROPY PODPORUJÍ REFORMU ŠKOLSTVÍ V LOTYŠSKU
· Komisař Rady Evropy pro lidská práva Alvaro Gil-Robles podpořil reformu školství v Lotyšsku ve své zprávě z 12. února 2004.
· Vysoký komisař OBSE pro národnostní menšiny Rolf Ekeus nejen podpořil reformu školství, ale považuje ji za nezbytný prvek sociální integrace v Lotyšsku.
POLITICKÉ PROTESTY PROTI BILINGVNÍMU ŠKOLSTVÍ
· První politické protesty proti reformě školství začaly 6 let po přijetí zákona, v očekávání změn osnov pro střední školy v roce 2004. Protesty byly organizovány některými politickými stranami a organizacemi v Lotyšsku.
· Organizátoři protestů rozšířili nepravdivé informace o reformě, podněcovali žáky k bojkotu výuky a zastrašovali žáky a jejich rodiče, aby podpořili protesty. Výsledkem systematické agitace jisté části ruskojazyčného tisku, zvýšeného financování a agresivní organizace se počet účastníků pouličních demonstrací během roku 2004 ustavičně zvyšoval.
REALIZACE ŠKOLSKÉHO ZÁKONA NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH V ROCE 2004
· Reforma je uskutečňována postupným zvyšováním počtu hodin v lotyštině. Na školách pro menšiny vyučujících dnes alespoň tři předměty v lotyštině budou přidány další dva kursy v lotyštině.
· Vedení školy si samo zvolí předměty, které mají být vyučovány v lotyštině, v závislosti na svých možnostech a preferencích rodičů.
· Přechod nastane postupně v letech 2004-2007. V září 2004 na nový model výuky přejdou pouze žáci 10. tříd státních a obecních škol pro menšiny.
· Školy jsou připraveny realizovat reformu od 1. září. Lotyšské vládní instituce vyvinuly speciální asistenční programy pro školy, které mají napomoci řešení adaptačních problémů.
· Ministerstvo školství aktivně informovalo žáky a rodiče o změnách a navázalo dialog s nevládními neziskovými organizacemi o zákonu a jeho důsledcích. Efektivním nástrojem v rámci procesu dialogu je pracovní skupina, zahrnující představitele Sdružení škol s ruskojazyčnou výukou (LAŠOR) a ministerstva školství.
· Školy pro menšiny v Lotyšsku budou fungovat a budou pobírat státní dotace i po skončení reformy.
DALŠÍ POZNÁMKY
· Politické protesty proti reformám měly bohužel sociálně rozvratný a destruktivní charakter a škodily zájmům samotných žáků. Žáci jsou nabádáni, aby se neúčastnili hodin, a byli zrazování od studia lotyštiny.
· Někteří organizátoři protestů volali po činech občanské neposlušnosti a po jiných aktivitách, které by zasely nepokoj ve veřejnosti.
· Někteří organizátoři protestů spojili protireformní pozice se širšími politickými požadavky jako je bilingvní politika státu a změny v Zákoně o občanství. Zaujali rovněž silné pozice proti sociální integraci jako takové a propagují etnickou segregaci.
· Zpravodajové Monitorovací komise Rady Evropy ve své zprávě o Lotyšsku po návštěvě země v březnu 2004 tvrdí: "Je pozoruhodné, že většina nevládních neziskových organizací a formací hlásících se k ochraně škol pro menšiny jsou mimo to politicky aktivními nátlakovými skupinami vedenými poslanci a mají málo společného s občanskou společností či s tradičními hnutími, tak jak jsou chápany v západním světě. Vedení radikálních sil údajně získává silnou morální a materiální podporu z Ruska; existují rovněž silná obvinění, že některé nejradikálnější síly jsou přímo financovány z Ruska." "Zpravodajové jsou toho názoru – vyjádřili jej během své diskuse s ruským velvyslancem – že jakékoliv další zásahy ze strany mateřského státu v této záležitosti jsou kontraproduktivní."