Plný název: Lotyšská republika, zkráceně: Lotyšsko
Lotyšsky: Latvija
Litevsky: Latvija
Estonsky: Läti
Anglicky: Latvia
Německy: Lettland
Francouzsky: Lettonie
Rusky: Латвия
Jméno "Latvija" vzniklo z názvu starobylého baltského (indoevropského) kmene Latgalů (lotyšsky: latgaļi), z něhož vzniklo etnické jádro lotyšského národa.
Kód země: LV
Lotyšská Republika vznikla 18. listopadu 1918. Od roku 1920 byla nepřetržitě uznávána mnohými státy nehledě na okupaci Sovětským svazem (1940-1941, 1945-1991) a nacistickým Německem (1941-1945). 21. srpna 1991 vyhlásilo Lotyšsko obnovu své nezávislosti de facto.
Znak
Znak spojuje symboly lotyšské státnosti (tři hvězdy, moře a slunce) se symboly dávných historických krajů: Kurzeme (též Kurzemsko či Kuronsko) a Zemgale (Zemgalsko) představuje lev, Vidzeme (Vidzemsko) a Latgale (Latgalsko) ztělesňuje bájné okřídlené postříbřené zvíře s orlí hlavou - noh.
Vlajka
Písemné záznamy o červeno-bílo-červené lotyšské vlajce pocházejí z druhé poloviny 13. století. Pod červeným praporem s bílým pruhem bojovaly lotyšské kmeny proti kmenům estonským. Lotyšská vlajka tedy patří mezi nejstarší na světě. Její zvláštní tmavě červená barva je ve světě často nazývána "lotyšská červeň".
Státní svátek
18. listopad, Den vyhlášení nezávislosti Lotyšska.
Geografie
Lotyšsko leží uprostřed pobaltských států (Estonsko, Lotyšsko, Litva). Na mapě světa je najdeme v severovýchodní Evropě, na východním břehu Baltského moře. Pro lotyšskou krajinu jsou charakteristické nížiny a pahorkatiny, které většinou nepřesahují nadmořskou výšku 100 metrů. V Lotyšsku jsou tisíce řek a jezer.
Rozloha: 64 589 km².
Kraje: Kurzeme (v českých pramenech se někdy uvádí Kurzemsko nebo Kuronsko), Zemgale (Zemgalsko), Vidzeme (Vidzemsko), Latgale (Latgalsko).
Celková délka státních hranic: 1862 km.
Délka pobřeží Baltského moře v Lotyšsku: 494 km.
Největší jezero: Lubāns, 80,7 km².
Nejhlubší jezero: Drīdzis, 65,1 m.
Nejdelší řeka na území Lotyšska: Gauja, 452 km.
Nejdelší řeka protékající územím Lotyšska: Daugava, celková délka 1005 km, z nichž 352 km na území Lotyšska.
Nejvyšší bod: Gaiziņkalns, 311,6 m.
Státní hranice
Estonsko, Rusko, Bělorusko, Litva.
Lotyšsko leží na obchodní křižovatce a už odedávna slouží jako most mezi západní Evropou a Ruskem. Slavná "cesta od Vikingů k Řekům", zmiňovaná ve starých kronikách, vedla od Skandinávie přes lotyšské území podél řeky Daugavy do starého Ruska a Byzantské říše.
Klima
Lotyšské podnebí je mírné, přímořské, se zřetelnou aktivitou cyklonů a značným podílem srážek.
Průměrná teplota:
v létě: 15,8ºC (v hlavním městě 18ºC),
v zimě: -4,5ºC (v hlavním městě 3,8ºC).
Nejteplejší měsíc: červenec.
Nejchladnější měsíc: leden.
Průměrné úhrn srážek:
v létě: 195 mm,
v zimě: 116 mm.
Příroda
Pro lotyšskou přírodu je charakteristický přechod mezi vegetací severní a střední Evropy. Lotyšská krajina je velmi osobitá a rozmanitá. Lesy pokrývají 44% území. Nejrozsáhlejší lesní plochy najdeme v severní části Kurzeme. Tady se ještě lze těšit z krásy a jedinečnosti člověkem nedotčené přírody.
Lotyšsko se vyznačuje velkou rozmanitostí flóry a fauny (celkem přibližně 27.700 druhů).
Fauna v Lotyšsku je typická pro pásmo smíšených lesů. V Lotyšsku je největší populace vyder v Evropě a v lotyšských lesích lze spatřit vzácného černého čápa spíše než v jiných evropských zemích.
Obyvatelstvo
Původními obyvateli Lotyšska jsou Lotyši.
Etnické promíchání lotyšského obyvatelstva je převážně důsledkem poválečné emigrace, jejíž výsledkem byl pokles podílu Lotyšů ze 77% v roce 1935 na 52% v roce 1989.
Obyvatelstvo v r. 2018: 1 914 985
Národnostní složení:
62,3 % Lotyšů
25 % Rusů
3,2 % Bělorusů
2,02 % Ukrajinců
1,2 % Poláků
2,24 % Litevců
0,24 % židovského obyvatelstva
3,53 % jiných národností
Státní jazyk: lotyština.
Ahoj - Sveiks
Nashledanou - Uz redzēšanos
Ano – Jā
Ne – Nē
Děkuji – Paldies
Prosím – Lūdzu
Promiňte – Atvainojiet
Lotyština je baltský jazyk, který patří k indoevropské jazykové skupině. Lotyština je považována za jeden z nejstarších indoevropských jazyků. Není to slovanský, ani germánský jazyk, podobá se jedině litevštině.
Nejběžnější cizí jazyky
Angličtina, ruština a němčina.
Školství
Stát zaručuje bezplatné základní a středoškolské vzdělání. Více než 90% dětí navštěvuje státní školy, na nichž je výuka bezplatná. Je povinná devítiletá základní školní docházka. Většina studentů navštěvuje státní univerzity. Vedle státem financovaných vzdělávacích institucí jsou v Lotyšsku i soukromé školy a soukromé univerzity. V Lotyšsku jsou též státem financované školy pro národnostní menšiny, na nichž výuka probíhá v běloruštině, estonštině, hebrejštině, litevštině, polštině, romštině, ruštině a ukrajinštině.
Náboženské vyznání
Evangelicko-luteránské, římskokatolické a ruské pravoslavné.
Od dob reformačního hnutí v 16. století hraje luteránská církev v Lotyšsku vedoucí roli.
Státní zřízení
Demokratická, parlamentní republika.
Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament - Saeima, který tvoří 100 poslanců. Parlamentní volby probíhají každý čtvrtý rok.
V čele státu je prezident, kterého volí Saeima na čtyřleté období. Prezident podepisuje zákony, jmenuje ministerského předsedu (předsedu vlády) a vykonává reprezentační funkce.
Volební systém:
proporcionální. Všeobecné volební právo mají občané Lotyšska starší 18 let.
Členství
Evropská unie, NATO, Organizace spojených národů, Rada Evropy, Světová obchodní organizace, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Rada států Baltského moře aj.
Zahraniční politika
Od obnovy své nezávislosti v r. 1991 Lotyšsko soustavně usiluje o ekonomickou a politickou integraci do evropských a světových struktur. Cílem zahraniční politiky je aktivní a konstruktivní členství v Evropské unii a v NATO.
Hlavní město
Skoro třetina obyvatel Lotyšska (747.000) žije v hlavním městě Rize. Riga, nejstarší lotyšské město, byla založena v r. 1201. Kulturní a historický význam Rigy byl oceněn zapsáním historického centra na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Největší města:
Riga, Daugavpils, Jelgava, Jūrmala, Liepāja, Rēzekne a Ventspils.
V Lotyšsku je 77 měst. Ve 23 městech převyšuje počet obyvatel 10 000.
Přístavy
Tři hlavní lotyšské přístavy jsou Ventspils, Riga a Liepāja.
Ventspils je největší přístav v oblasti Baltského moře a na základě obratu přepravovaného zboží patří k předním evropským přístavům.
Nejperspektivnější odvětví výroby:
informační technologie, elektronika a mechanické inženýrství, chemický, farmaceutický, dřevozpracující, stavební, potravinářský a textilní průmysl, rybolov a zemědělství.
Největší obchodní partneři:
ostatní státy Evropské unie.
Měna
Lotyšská měna je euro.
Lotyšské pokrmy
Tradičními lotyšskými pokrmy je kmínový sýr, šedý hrách se špekem, pirožky se špekem a speciální žitný chléb. Žitný chléb jí většina obyvatel každý den a dá se koupit v každém obchodě. Kmínový sýr je typický pro oslavy Jánského svátku (letního slunovratu).
Nejdůležitější tradiční svátky
Oslavy letního slunovratu – Jánský svátek (lotyšsky: Jāņi) patří mezi nejoblíbenější lotyšské svátky. Jánský svátek se slaví 23. a 24. června. V těchto svátečních dnech se oslavuje letní slunovrat starobylými tradicemi, jejichž původ sahá do pradávné minulosti.
Významné osobnosti v lotyšské historii
Spisovatel:
Rainis (pravé jméno: Jānis Pliekšāns, 1865-1929), nejproslulejší lotyšský spisovatel, autor řady básnických sbírek a dramat. Rainis byl také vyhlášen "lotyšskou osobností 20. století".
Skladatelé:
Andrejs Jurjāns (1856-1922) a Jāzeps Vītols (1863-1948), zakladatelé národního stylu v lotyšské instrumentální hudbě.
Malíři:
Jānis Rozentāls (1866-1916) a Vilhelms Purvītis (1872-1945) jsou nejuznávanější lotyšští malíři. Jānis Rozentāls rozvinul lotyšskou žánrovou a portrétovou malbu a Vilhelms Purvītis se důsledně věnoval krajinomalbě, kterou proslavil lotyšské malířství v Evropě.
Vědec:
Dāvids Hieronims Grindelis (1776-1836), první lotyšský přírodovědec, chemik, lékárník a lékař.
Sportovci:
Jānis Lūsis (1939), jediný sportovec (oštěpař) v Lotyšsku, jenž má kompletní sadu olympijských medailí (zlato, stříbro, bronz). Uljana Semjonova (1952), nejvyšší hráčka košíkové v olympijských dějinách, trojnásobná mistryně světa. Jānis (John) Konrads (1942) slavný rižský plavec, nejznámější Lotyš žijící v Austrálii. Od r. 1958 Jānis Konrads překonal 31 světových rekordů v plavání na různou vzdálenost.
© Text: Raimonds Cerūzis, aktualizováno Velvyslanectvím Lotyšské republiky 12.11.2019.
© Lotyšský institut, 2004
Tento informační materiál lze volně kopírovat, šířit a citovat pod podmínkou uvedení Lotyšského institutu jako zdroje.
Lotyšský institut je nezisková organizace (státní společnost s ručením omezeným) určená k šíření znalostí o Lotyšsku v zahraničí; připravuje publikace o rozmanitých aspektech Lotyšska v různých jazycích.