Ta organizace má 147 zaměstnanců, z nichž většinu tvoří ženy. Jejího nového ředitele před dvěma týdny zvolilo 92 ze sto poslanců parlamentu, což je úctyhodný výkon na to, že vlastně kvůli této organizaci se letos konaly předčasné volby a proti předchozímu politicky dosazenému řediteli svorně všichni zaměsntanci bojovali.
Lotyšský úřad pro prevenci a potírání korupce (KNAB) je mnohem významnější institucí, než by se mohlo zdát. Lotyšsko je sice v žebříčku vnímání korupce Transparency International o pár příček níže než Česko, přesto je právě KNAB a událostí kolem ní z posledních let důkazem, že fungující protikorupční instituce má smysl.
KNAB se stala v očích veřejnosti jednou z nejdůvěryhodnějších státních institucí v Lotyšsku. Ikonou úřadu a celého lotyšského boje proti korupci je zástupkyně ředitele Juta Strike, která se musela letos na jaře řadu týdnů skrývat v zahraničí kvůli ohrožení života. „Jsme tam vlastně všichni nadšenci,“ říká Diana Kurpniece, šéfka oddělení KNAB pro prevenci korupce a bývalá hlava lotyšské pobočky Transparency International.
KNAB má při vyšetřování korupce policejní pravomoci a vedle toho také – proč asi – má v popisu práce kontrolu financování politických stran, která se zpřísnila v posledních dvou letech kvůli ekonomické krizi. Za osm let své existence předala prokuratuře 114 případů včetně několika ministrů.
Letos na jaře způsobila vládní krizi tím, že začala vyšetřovat tři nejmocnější lotyšské oligarchy, kteří jsou zároveň předáky – a podle vzoru Víta Bárty i vlastníky – politických stran – Aivarse Lembergse, starostu a dosud neomezeného vládce přístavního města Ventspils, Andrise Škeleho, šéfa Lidové strany a Ainarse Šleserse ze strany Pro dobré Lotyšsko. „Největším oceněním naší práce je, že sedm nejlepších lotyšských právníků přešlo z občanského práva na trestní a zastupuje oligarchy proti nám,“ říká Diana Kurpniece.
KNAB chtěl letos na jaře vydat oligarchy k trestnímu stíhání. Parlament to ovšem odmítl, tak se do celé situace vložil do té doby nepříliš výrazný prezident Valdis Zatlers. Vyhlásil referendum o rozpuštění parlamentu, i když měl krátce před koncem mandátu a mohl podruhé kandidovat. Občané parlament rozpustili, ten ještě stihl zvolit „svoji“ hlavu státu. Zatlers ale bleskově založil novou liberální politickou stranu a v zářijových volbách se umístil na druhém místě. Nyní je součástí středopravé vládní koalice, zatímco dva ze tří oligarchů se do parlamentu vůbec nedostali. Ten třetí sice ano, ale Zatlers s ním odmítl jít do koalice.
KNAB po zformování vlády získal nového ředitele, Jaroslavse Strelčenokse, který pracoval v úřadu od jeho založení v roce 2002. To, že pro něho hlasovali všichni přítomní poslanci a nikdo nebyl proti, je znakem toho, jak se atmosféra v politice proměnila.
Co je na existenci KNAB inspirujicí pro ostatní postkomunistické země? Že to vlastně původně byl projekt jedné z nových stran, které se dostaly k moci během v lotyšské politice běžného častého obměňování politických sil v parlamentu. Strany v Lotyšsku vznikají a zanikají téměř s každými volbami a aby přilákaly voliče, přicházejí s atraktivními nápady. Jednou z nich byla strana Nová doba, založená právě s antikorupční rétorikou v roce 2001 tehdy končícím guvernérem Lotyšské národní banky Einarsem Repšem. Voličům nabídli nápad zřídit KNAB, který – zjednodušeně řečeno – Repšemu zajistil pozici premiéra. Sám Repše byl objektem vyšetřování KNAB o tři roky později kvůli podezřelým realitním obchodům a musel rezignovat z pozice ministra obrany.
„Obvinili jsme za téměř devět let práce i čtyři naše vlastní pracovníky,“ říká Diana Kurpniece. „To je dost,“ dodává smutně.
KNAB kontroluje průběžně financování stran, má dokonce pravomoc zastavit volební kampaň, když náklady přesáhnou zákonem stanovenou hranici. To bude nyní jednodušší, protože kvůli hluboké hospodářské krizi po roce 2008 Lotyšsko přechází od převážně soukromého financování stran na státní. Nový zákon výrazně omezuje možnosti financovat strany od soukromých subjektů.
Pro postkomunistické země z toho vyplývá, že protikorupční instituce, zdánlivě v moci politiků, může z turbulentního politického období vyjít posílena. Stačí odvaha jednoho politika postavit se systému kmotrů-oligarchů. A douška pro českého čtenáře: Předtím, než se Valdis Zatlers, o jedenáct let mladší než pražský primátor Bohuslav Svoboda, stal v roce 2007 kompromisním nestranickým prezidentem a politikem, byl špičkovým ortopedickým chirurgem a ředitelem Lotyšského institutu traumatologie a ortopedie.
"IHNED.cz", 29. 11. 2011