Riga - Lotyšští voliči odmítli v referendu drtivou většinou více než 78 procent hlasů přijetí ruštiny jako druhého oficiálního jazyka v zemi. S odvoláním na částečné výsledky hlasování o tom informovala ústřední volební komise.
Po sečtení dvou třetin odevzdaných hlasů bylo 78,25 procenta voličů proti a 21,5 procenta pro. Celostátní volební účast dosáhla 69,23 procenta, v metropoli Rize byla 77procentní. V regionu Letgale s převážně ruskojazyčnými obyvateli u hranic s Ruskem a Běloruskem se referenda zúčastnilo 60 procent lidí.
"Je to otázka národní identity, což vysvětluje, proč většina lidí nepovažovala referendum za pouhou politickou hru a masívně se ho zúčastnila," komentoval situaci podle agentury AFP místní politický analytik z Lotyšské univerzity Ivars Ijabs.
Referendum iniciovala loňská petiční akce ruskojazyčné menšiny, když se během listopadu podařilo shromáždit téměř 190 tisíc podpisů.
K ruské národnosti se podle Lotyšského statistického úřadu hlásí 29,6 procenta ze dvou milionů obyvatel této Pobaltské země.
S ruštinou se v centru Rigy i mimo hlavní město lze setkat naprosto běžně. Známá slovíčka jsou slyšet jak na Centrálním tržišti, kde se prodavačky překřikují a snaží nalákat kolemjdoucí na „frúkty" nebo „kanféty", tak ve vlaku, když se vydáte na západní pobřeží.
V azbuce jsou nadepsané některé obchody, stejně tak řada plakátů láká na kulturní akce rusky a popisky v ruštině jsou také v muzeích.
Že by se ruština dostala na úroveň lotyštiny, to už před plebiscitem považovali odporníci za vysoce nepravděpodobné - návrh by muselo podpořit nejméně 771 350 osob. To je čtyřikrát více než počet lidí, kteří se rozhodli pro samotné referendum.
"CZC.cz", 18. 02. 2012