Riga, Praha - Lotyšská ekonomika zažila v roce 2009 největší pokles v Evropě, na pomoc musel tehdy přispěchat i Mezinárodní měnový fond. Tři roky poté se Lotyši chystají na přijetí eura a hlavní město žije, ačkoliv v něm panují arktické mrazy.
V létě je Riga jedna velká hospoda, chlubí se místní studentky. Kromě Rusů, kteří se sem vydávají na prodloužené víkendy, potkáte v hotelech či hostelech i Američany nebo Australany. Celkově Riga působí mnohem živěji než nedaleký Vilnius.
Blíž Evropě
A navíc. Kamkoliv se v centru vydáte, domluvíte se anglicky, včetně supermarketů nebo stánků s denním tiskem.
Může to znít jako samozřejmost, ale po roce v Litvě se jedná o příjemné překvapení. Cizinec se v kavárnách nebo na ulici, když se potřebuje zeptat na cestu, necítí jako nežádoucí element, jak se mi několikrát navzdory základní znalosti litevštiny (o ruštině nemluvě) stalo ve Vilniusu.
Centrum Rigy působí evropštěji, například při procházce po Elizabeth iela si budete připadat jako v některé z vršovických ulic. Pokud se ovšem vydáte na kraj města nebo vyjedete vlakem ven, uvidíte totéž co v Litvě. Dřevěné chalupy, stánky s pirohy, nedostavěné budovy, shluky sovětských paneláků.
Tržnice vyjde dráž
Obecně mají obě země mnoho společného. Narazíte tu na skandinávské banky i stejné potravinářské řetězce. Ve srovnání s Českem jsou ceny přibližně stejné, někdy dokonce vyšší. Co je jiné oproti Litvě? Nákup v supermarketu vyjde levněji než na trhu. Tam se lidé vydávají hlavně proto, aby sehnali kvalitnější zboží.
Centrální tržiště, které se nachází v těsném sousedství historického středu Rigy, jsem navštívila několikrát a prázdnotou rozhodně nezelo. Ve čtyřech budovách tržnice, která i v mrazu pokračuje na venkovním prostranství, seženete všechno, od zeleniny a mléčných výrobků, až po různé příchutě tradičního likéru Balsam.
Za návštěvu rozhodně stojí rybí pavilon. "Dnes už tržnice slouží i jako turistická atrakce," komentuje Marta Stolařová z Obchodně-ekonomického úseku na Velvyslanectví ČR v Rize.
Jak vypadala Centrální tržnice před třemi lety?
Tahounem jsou služby
Turistický ruch patří mezi oblasti, ze kterých je lotyšský trh v posledních letech živ. Země mimo jiné těží ze strategické polohy "uprostřed" Pobaltí - řada turistů se letecky vydá sem, aby pak měli blízko na ostatní místa (do Tallinnu i Vilniusu trvá cesta autobusem čtyři hodiny).
Tamní ekonomika vůbec stojí na poskytování služeb více než v ostatních Pobaltských zemích. Kromě cestovního ruchu hraje velkou roli také doprava. Příkladem je letecká společnost airBaltic, která do poloviny loňského roku jako jedna z mála evropských skupin prosperovala.
Ve druhém pololetí se nicméně dostala do finančních nesnází a vláda ji musela fakticky znárodnit. Nyní pro ni hledá, tak jako české ministerstvo financí v případě ČSA, strategického partnera.
Skandinávské banky dále vedou
Problémy doznívají také v bankovním sektoru. Poté co padla litevská banka Snoras, zkrachovala v polovině listopadu i její dcera v Lotyšsku Krájbanka. Do výplaty peněz klientů se v tomto případě musela zapojit vláda, neboť prostředky z místního Fondu pojištění vkladů nestačily.
Důsledkem tohoto otřesu se stal i malý run, který následně provedli panikařící Lotyši na pobočky švédské Swedbank. Během jedné neděle vybrali více než deset milionů latů (přes 366 milionů Kč). Podle Stolařové šlo o jednorázovou akci, za kterou stála špatná informovanost občanů.
Jak se vlastně švédské banky do Lotyšska dostaly? Tak jako zbylé Pobaltské státy byla země po roce 1991 doslova hladová po všem evropském. Západní investory proto politici vítali s otevřenou náručí. Zahraniční podnikatelé přicházeli zvláště ze Skandinávie, pro kterou Pobaltí představovalo blízký a nedotčený trh s levnou pracovní silou. Přiblížit Skandinávii se chtěli i Lotyši - řada tamních z univerzitních profesorů vám dnes řekne, že Pobaltí patří do severní Evropy.
Expanze se projevila především v bankovním sektoru. Stejně jako v Litvě v zemi narazíte na každém rohu na pobočky nebo bankomaty Swedbank, SEB, DnB Nord Bank nebo Danske Bank Group.
Podívejte se, jak vypadá tři roky po největším poklesu hlavní město Litvy:
Eurooptimismus trvá
Navzdory krizi mají Lotyši velký zájem rozšířit v nejbližších letech eurozónu, ideálně v roce 2014. "V souvislosti s tím, co se děje v eurozóně, nevznikly žádné zásadnější debaty o tom, že by chtěli počkat nebo od svého strategického cíle dokonce upustit," komentuje Stolařová.
Pochybnosti nemá ani žádný z místních studentů, které jsem oslovila. Současným děním v eurozóně se příliš nezabývají, hlavní pro ně je, že se jim bude snáze cestovat.
Většině Maastrichtských kritérií země již vyhovuje, kurz se od roku 2004 nachází v režimu crawling peg, který mu umožňuje výrazně menší flexibilitu než povinná účast v ERM II. Zbývá pouze ohlídat inflaci a deficit státního rozpočtu.
Co se týká dalších ukazatelů, drastický propad HDP o 18 procent z roku 2009 se již podařilo korigovat. Země ani nevyčerpala celou částku, kterou jí Mezinárodní měnový fond na záchranu nabídl, ale pouze 4,4 miliardy euro ze schválených 7,5 miliardy rámcového úvěrového programu.
Pomoc Lotyšsku v době svého předsednictví EU nabízela i Česká republika - a to úvěrovou linku ve výši dvou set milionů eur (zhruba pěti miliard korun). Stejnou podporu přislíbily ještě severské země, Polsko a Estonsko, Lotyši však žádnou z nabízených bilaterálních půjček nevyužili - nechtěli se zadlužovat více, než bylo nezbytně nutné.
"Aktualne.cz", 25. 02. 2012