VECUMNIEKI - Válet se nahý ve sněhu za mínus deseti stupňů Celsia není žádná legrace. Tím však musíte projít, abyste pronikli do tajemství pirtsu, lotyšské verze sauny, římských lázní, tureckého hammamu a indiánského sweat lodge.
Podle Jurise Batny, majitele komplexu Lielzemenes ležícího zhruba padesát kilometrů jižně od metropole Rigy, se ale s obřadem pirts nežertuje. "Pirts je bez přehánění pravý lotyšský chrám," říká bývalý psychoterapeut, který se nyní zcela věnuje svému koníčku. "Dávno před pokřesťanštěním Lotyšska byly pirtsy naším chrámem," připomíná pohanské časy před evangelizací Lotyšska ve 13. století.
Na první pohled se lotyšské pirtsy, hezoučké malé chatičky z polen vytápěné kamny na dřevo, nijak výrazně neliší od sauny či hammamu. Jsou to malé místnosti, kde je velice teploučko. "Velký rozdíl je ale v tom, co se děje uvnitř. Říkáme tomu rituál," vysvětluje Batna.
Všechno začíná jako v klasické sauně, ale návštěvník se velmi rychle ocitne v jiné smyslové dimenzi, když ho Juris a jeho žena Aelita začnou drhnout svazkem prutů podobajícím se pohádkovému čarodějnickému koštěti. Zatímco teplota stoupá, vstupují do tohoto rituálu horké kameny, symboly lesa a vlny, rytmické zpěvy, zvonečky, vonné oleje, směsice vůní, zvuků a ... potu.
Masáž, při které jakoby přišla vaše poslední hodinka
Celý obřad, tedy pokud se dělá poctivě, trvá nejméně tři hodiny, někdy i dvakrát tak dlouho. Používá se při něm více než tucet svazků z různých rostlinných druhů, zdůrazňuje Batna. Ve chvíli, kdy už si myslíte, že se vaše tělo začíná tavit, je vrcholem ponoření do ledové vody nebo válení ve sněhu. Avšak před vstupem do ledového chladu, posledním krokem do nirvány, udělá Juris pauzu: "Je to chvíle, kdy někteří lidé mají pocit, že přišla jejich poslední hodinka!" říká se smíchem.
Komplex Lielzemenes je místem, které přitahuje mnohé historiky a ty, kdo se zajímají o lotyšský folklór. "Máme více než tři stovky lidových písní, daineas, na téma pirtsů, které vždy byly tím místem, kde se slavily nejvýznamnější okamžiky života," vysvětluje Juris, který vyučuje mnohé adepty umění pirtsu. "Lotyši se rodí v pirtsu a na konci života je sem přivádějí," dodává.
Juris a jeho manželka se snaží znovu oživit všechny rituály v pirtsu vztahující se k různým etapám života. Ženy sem přicházejí těsně před svatbou, aby se připravily na nový život, nebo po porodu i s novorozenci. Jiný rituál, téměř zapomenutý, se týká období, kdy jsou chlapci na prahu dospělosti.
Tisíciletá tradice pirtsu
"Pirts je zřejmě to jediné, co se po tisíce let naší historie nezměnilo. Přetrval období okupace, válek, deportací. I za sovětské éry, kdy byla populární ruská lázeň baňa, jste za každou malou farmou mohli spatřit lotyšský pirts," ujišťuje Juris. Ve dvoumilionovém Lotyšsku, této bývalé sovětské republice, která v roce 2004 vstoupila do Evropské unie, je pirts pro mnohé neodmyslitelnou součástí života.
"Je důležité, abychom nezapomínali na naši kulturu. Mnozí, kteří mě navštívili, si už doma postavili svůj pirts, ale moc dobře nevědí, jak ho používat. Ale jakmile se to začnou učit, nedokážou přestat!" prohlašuje.