(Hospodářské noviny, www.ihned.cz, 10.3.2005)
Český vývoz do tří pobaltských zemí, Litvy, Lotyšska a Estonska, zaznamenal v posledních letech razantní nástup. Zvyšování obchodního obratu napomohl i vstup těchto zemí a Česka do EU, a tedy pád veškerých bariér. Současně se ukazuje, že export do této oblasti není tažen jen několika hlavními komoditami, nýbrž celým spektrem produktů. Svým způsobem je to pro potenciální vývozce výhoda, stejně jako i tradičně dobrá image Česka a českých výrobků.
Přestože jde o trh nevelký, díky geografické poloze jako spojnice hlavních obchodních cest je potenciálním odrazovým můstkem do Ruska a do dalších baltských oblastí. Celá oblast kolem Baltského moře, zahrnující pobaltské země, Polsko, Německo a velkou část Ruska, představuje významný trh čítající 110 miliónů obyvatel.
Lotyšsko: rozvoj energetiky
Lotyšsko nabízí řadu exportních příležitostí. "Perspektivními jsou odvětví jako tranzitní doprava, těžba a zpracování dřeva, potravinářská a textilní výroba. Poměrně rychle rostou i další oblasti, například chemický či strojírenský průmysl," poukazuje na šance ředitel kanceláře CzechTrade v Rize Ladislav Kubizňák. "V Lotyšsku se projevuje i značná potřeba zahraničních investic, nových technologií a obnovy zastaralých výrobních zařízení," doplňuje šéf kanceláře.
Značné možnosti pro české exportéry a investory přináší rozsáhlá rekonstrukce lotyšských energetických zařízení. Uplatnit se mohou jak dodavatelé celých technologií, tak výrobci jednotlivých strojů nebo zařízení. Poptáván je široký sortiment související s výrobou, rozvodem a dodávkami energií.
"Šance pro české výrobce jsou v energetice, výstavbě malých vodních elektráren a kogeneračních jednotek," potvrzuje možnosti uplatnění obchodní rada v Rize Ivo Losman. Příkladem úspěšné firmy je Mavel, který prodal do Pobaltí již dvacet sedm vodních turbín.
"Příležitosti pro české exportéry a investory jsou i v budování infrastruktury. Plánovaná modernizace zanedbané silniční a železniční sítě si vyžádá obrovské množství finančních prostředků. Už nyní se budují silniční úseky z fondů Evropské unie, není důvod, proč by tomu nemělo být i nadále," upozorňuje Ivo Losman. Plánuje se také modernizace tramvajového a vlakového parku.
Litva: nejen prodej léků
Jednou z firem, která vstoupila na litevský trh i do dalších pobaltských zemí, je farmaceutická společnost Zentiva. Její dceřiná společnost ve Vilniusu odhaduje, že letos se zde prodají léky v hodnotě zhruba 120 miliónů korun.
Jak se ukazuje, například farmaceutické odvětví zaznamenává značnou dynamiku. Tento růst úzce souvisí s dynamicky se rozvíjející ekonomikou země.
Prostý obchod však dnes již naráží na bariéry, trh je už naplněn a konkurenční prostředí je podobné jako v Česku.
"Přítomnost na trhu vyžaduje proto zakládání logistických center, dceřiných společností a investice. Bylo by naivní si myslet, že v Litvě se dělá obchod úplně jinak než v Česku," upozorňuje na tamní specifika obchodní rada Zastupitelského úřadu ČR ve Vilniusu Ivo Petřík.
I v této pobaltské zemi však existuje řada exportních příležitostí. Možnosti jsou v oblasti spotřebního zboží, neboť litevský trh není ještě usazen a stále hledá další a další sortiment. "Zatímco v západní Evropě obchodní řetězce sortiment zboží redukují, zde se sortiment rozšiřuje, protože lidé jsou po novém zboží lační. Ceny potravin jsou přitom v průměru vyšší než u nás, a proto je zde možnost uplatnění," říká ze zkušenosti Ivo Petřík.
Lze předpokládat, že zemědělci z unijních fondů budou část peněz investovat do nákupu zemědělských strojů. I to je příležitostí pro dodavatele dopravní techniky. "Zjevně nevyčerpané možnosti pro české strojírenství jsou rozvoj a rekonstrukce průmyslové základny v Litvě," připomíná rada Petřík.
Estonsko: tradice pomáhá
Výhodou pro české exportéry je, že tuzemské zboží bylo přítomno na estonském trhu jak v předválečném období, tak i v uplynulých desetiletích.
Důkazem toho jsou po ulicích jezdící tramvaje a trolejbusy, fungující průmyslová zařízení továren či vybavení nemocnic a spotřební zboží, jako sklo, porcelán, bižuterie, které je možné zahlédnout na pultech obchodů.
Zájem o českou produkci neutuchá ani v posledním období. "Nejperspektivnějšími odvětvími z hlediska estonské ekonomiky jsou elektrotechnický, energetický, dřevařský a spotřební průmysl," doporučuje obchodní rada Zastupitelského úřadu České republiky v Tallinu Marek Toman.
Žádaným českým výrobkem jsou osobní automobily Škoda. Tradičně se v Estonsku prodává české pivo, je druhé nejúspěšnější mezi dovozovými hned po finském pivu, trvanlivé potravinářské výrobky jako například oplatky a také sklo.
Mezi dynamicky rozvíjející se odvětví patří samozřejmě oblast informačních technologií, Estonsko je v tomto oboru bez nadsázky označováno za baltského tygra.
Vzhledem ke globalizovanému trhu s počítači a jejich komponenty by proto pro českého exportéra mohla i tato možnost stát za pokus.
V úvahu přichází strojní vybavení, i když v oboru zemědělské a lesnické mechanizace je zde přítomná silná skandinávská konkurence.
Za perspektivní je považováno odvětví cestovního ruchu, ostatně jako i v ostatních dvou pobaltských zemích.
Čím je pobaltský trh zajímavý pro exportéry
Litva
Potravinářský průmysl
Stavebnictví - stavební a instalační materiály, dopravní technika, strojírenství
Ekologie
Estonsko
Elektrotechnický průmysl, oblast IT - komponenty pro počítače
Energetické odvětví, strojní vybavení, elektrická zařízení, spotřební průmysl
Dřevařství
Lotyšsko
Těžba a zpracování dřeva
Chemický průmysl, strojírenský průmysl
Energetika - výstavba malých vodních elektráren, kogeneračních jednotek
Tranzitní doprava, doprava - modernizace tramvajového a vlakového parku
Infrastruktura - modernizace silniční a železniční sítě
Potravinářství
Zdroj: MPO, Czechtrade
Autor: Milan Mostýn